Legendy podél stezky svatého Jakuba

Zpracovala Jitka Růžičková

 

Podle rapšaské legendy stával kdysi v Rapšachu klášter. Jednou se prý jednomu muži pracujícímu na poli zjevila postava a prosila ho, aby mlčel, ať uvidí cokoli. Země se otevřela a ze země začal stoupat klášter s věží. V okamžiku, kdy se ozval zpěv mnichů, muž se ulekl. Snad tam leží dodnes někde zahrabán. Vykřikl a okamžitě všechno zmizelo.

Také nechvalně proslulý lupič Johann Georg Grasel(1790-1818)  se zde v dobách napoleonských válek potuloval, loupil a vraždil,(spáchal na 250 zločinů, když mu bylo 16let, byl na něho vydán zatykač)) dokud nebyl roku 1815 polapen a o tři roky později popraven ve Vídni. Říká se, že v lese u Rapšachu schovával vše co uloupil pod ohromným žulovým kamenem ve tvaru čertovy hlavy, poklad je tam možná zahrabán dodnes.


Pověst o kostele v Rapšachu

Kdysi jedna hraběnka zabloudila ve zdejších lesích při lovu. Když marně několik dní bloudila zdejšími lesy, slíbila, že když se jí podaří se  zachránit, nechá na tom místě postavit kostel.Tak se i stalo. Třikrát se ve Schwarzbachu/Tušti snažili postavit kostel, pokaždé však kameny přes noc zmizely a objevily se v Rapšachu. A tak byl nakonec kostel vystavěn v nedalekém Rapšachu.

 

U bývalého rybníka Hrádečku (dávno zrušen) u Třeboně roste boulovitý, znetvořený dub, nazývaný Krčínův nebo též čertův dub (výška 21metrů, obvod 530cm). Prý když čert zapřáhl Jakuba Krčína jako každou noc do pluhu, aby s ním oral hráze rybníků za jeho necitelnost k poddaným, vjel té noci na hráz rybníka, který výjimečně nestavěl Krčín, řetěz praskl a z přetrženého řetězu vyrostl dub s nezvykle rozšířeným kmenem.

 

Gounodovo Ave Maria a kapří publikum

Nejslavnější česká operní pěvkyně Ema Destinová (1878-1930) koupila roku 1914 zámek ve Stráži nad Nežárkou a chytání ryb bylo její velkou radostí. Počátkem 1.světové války odmítla prodloužit americké angažmá a vrátila se domů, byla obviněna ze špionáže a internována ve Stráži. Dny trávila v lesích a u řeky, stala se z ní vášnivá rybářka, pozemek u Nové řeky (1584-1586, umělý kanál, dlouhý necelých 14km, další z pozoruhodných děl rožmberského regenta Jakuba Krčína)si dokonce pronajala. Její nejbližší přítelkyně Marie Martínková vzpomínala, jak jednou Ema Destinová začala ve svitu zapadajícího slunce zpívat na loďce Gounodovo Ave Maria: "Kdyby mohl být tento zpěv zachycen, byla by to nejhledanější deska na světě." Ema Destinová má nedaleko Nové řeky má žulový pomníček a fotku na krásném dubu s jejím vlastním čtyřverším."Žijící, již smíte dosud všechny tyto krásy smavé zřít, vzpomeňte si při přeletu sněhobílých ptáků samot duše mé, jež dozajista vtělena do některého z nich  znovu vždy se vrací v místa štěstí svého zašlého."

 

Pár kroku od Dlouhého mostu přes Novou řeku se nachází tzv. Pekelná brána, místo, kudy prý vede vchod do pekla, dnes je tam krytý přístřešek a informační tabule. Před Novou Hlínou je po levé straně občerstvení U sv.Víta. Vypráví se, že při stavbě Rožmberka přišel poustevník Vít Konrád o své obydlí a toto místo dostal přiděleno náhradou. Místo poustevny s dřevěnou kapličkou zde byla 1761 postavena kaple sv.Víta. Prý zde údajně ústila podzemní chodba z Třeboně.

V obci Mláka nedaleko Nové řeky se nachází poutní kostel Zasnoubení Panny Marie. Roku 1710 se   vydala mladá dívka Zuzana Ekenhauserová pěšky z Českých Budějovic, kde sloužila, k rodičům do Jihlavy. V hustém lese, který zde tehdy rostl, byla přepadena dvěma lupiči. Ohrožená dívka se začala modlit k Panně Marii a oba lupiči náhle v hrůze uprchli. Dívka se vrátila do Budějovic, nechala zhotovit kopii obrazu Panny Marie, madony českobudějovické, z tamního dominikánského kostela a zavěsila na strom na místě činu. Třeboňský augustinián Moiha se jel na obraz Panny Marie podívat, nelíbilo se mu umístění, zlobil se a přitom ho shodil kůň na zem. Po uzdravení nechal nakonec postavit pro obraz dřevěnou kapli, která byla 1759-1769 nahrazena nynějším kostelem.Nedaleko za kostelem stojí jako památka na původní hluboký les mohutný 300 let starý dub."

 

Rybník Rožmberk bývá pro svou plochu nazýván jihočeským mořem.Rybník zaujímal původně plochu 1060, dnes je to 489ha. Při povodních roku 2002 zadržel Rožmberk desetinásobek svého objemu, asi 75 až 75 miliónů m³ vody. Nejznámější rybníkář Jakub Krčín z Jelčan se prý choval ke svým 8000 pracovníkům, kteří stavěli asi 2,5km dlouhou,přes 10m vysokou a u paty asi 60m širokou hráz,poměrně bezohledně. Také prý měl zvláštní slabost pro obrovské černé kocoury, které choval uzamčené ve sklepě a ti ho neopustili ani po smrti..Podle legendy někdy v temné noci za hromů a blesků projíždí přes hráz dvoukolka, do které je zapřaženo šest divokých kocourů pekelníků, postava v černém práská bičem,to Krčín obhlíží své dílo. Úderem blesku se pak celé spřežení propadne do země.  

 

Také v jemčinských lesích se setkáme s řadou legend. Dvůr Karštejn a jeho okolí připomínají bývalý rybník, který nebyl výnosný, a proto ho zalesnili. Zbyla hráz s mohutným stromořadím památných dubů. Podle pověsti se hráz začala při napouštění trhat a rybníkáři utekli. Řečický pán se spolčil s ďáblem a hráz vystavěli obři, provedli pána po hrázi, a pak ho vzali rovnou do pekla...

 

Na třeboňském zámku se to jen hemží různými přízraky, chodí tam v noci Perchta z Rožmberka či duch kronikáře Václava Březana, který pořád něco hledá a hlučně otvírá a zavírá zásuvky, dokonce prý od zámku k jedné z bran často peláší bílý kůň, přízrak nejmilovanějšího koně Petra Voka, který si ho nechal po jeho smrti na památku vycpat.

Asi 4km jihovýchodně od Veselí/Lužnicí je poutní obec Drahov. Počátkem 14.století zde byl objeven pramen léčivé vody, který vrátil zrak slepému chlapci, na tomto místě se dnes nachází v jádru gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie.


O dívkách z jihočeských blat u Veselí se říkávalo, že mají dukáty nejen v truhle, ale i na krku, za ně si pak pořizovaly nádherné a nákladné kroje. Známá je árie z opery B.Smetany prodaná nevěsta „Znám jednu dívku, ta má dukáty, má dukáty.....

 

Mariánskou poutní tradici v Horním Bukovsku v kostele sv.Štěpána založil hrabě Vratislav z Mitrovic, který kostelu roku 1678 věnoval obraz kojící Panny Marie, lidově zvané „Kojenské“, která se stala patronkou jihočeských Blat.


V Bošilci stávala u výpusti z rybníka hospoda zvaná knížecí, kam jezdilo panstvo z Třeboně a hrálo tu v kostky. Občas se tu někdo popral. Jednou se popraly dvě slečny a vznikl známý popěvek „ Na tom bošileckým mostku hrály dvě panenky v kostku, hrály, hrály, hrály, až se obehrály, shodily se z mostku.....“.V hospodě prý bývala ve stropě zaražená kudla a na ní zvoneček. Když v lokále někdo lhal,jak to rybáři dělávají, zvoneček se rozklinkal. Dnes je zde obecní úřad, mostek stále stojí, hezky opravený. V tamním kostelíku se nachází zajímavá kazatelna ve tvaru velryby z postříbřeného dřeva. Kněz v ní při kázání připomínal proroka Jonáše a jeho třídenní putování rybím žaludkem.I když v obci sevřené vodami dvou rybníků, Bošileckého a Horusického, s nedalekými rybníky Záblatským, Ponědražským a Vltavským může být symbolika i jiná.

 

 

Česky Deutsch

Vyhledat v textu

25. 9. Zlata

Zítra: Andrea

 Velice děkujeme Nadaci ČEZ za podpoření projektu "Anežka jde do školky".

 logo - Nadace ČEZ.jpeg

 

Naše velké poděkování patří městu Týn nad Vltavou

img.obrazky.cz.jpgza finanční podporu.

 

Zároveň děkujeme

Logo - Temelín.jpg

V rámci projektu Oranžový rok 2016 jsme pro Vás připravili slavnostní otevření nových prostor Obchůdku u sv. Anežky (původní Dobromysl)

 

Dejte nám palec nahoru také na Facebooku

 

I naše nová dílna MERINO se prezentuje na Facebooku.

Podívejte se ZDE

Návštěvnost stránek

451016
TOPlist
foot